Jdi na obsah Jdi na menu
 


Osm roků na Kubě Ocho aňos en Cuba

10. 11. 2007
Kuba, Jamaika, Portoriko…
ObrazekKterý kluk by nesnil o oslnivě krásných dívkách s čokoládovou pletí, o omamné vůni tropického koření a o úžasných barvách jižních květů? Jména dalekých ostrovů a vzdálených zemí sladce zněla v hodinách zeměpisu i mladému studentovi prostějovské střední školy, Ottovi Horskému. Nejvíce ho přitahovala Kuba a cílevědomě šel za svým cílem. Bylo tu ještě jedno místo, které v dětství a dospívání vzrušovalo Ottovu fantazii. Tajemný vrch Kosíř u Kostelce na Hané, světově proslulá lokalita s výskytem korálů čelechovického devonu. V blízkosti Kosíře prý rýžovali zlato už staří Keltové a není divu, že právě do těchto míst už v patnácti letech podnikal Otto odvážné výpravy za tajemstvím. Pilně kutal ve stěnách dvou zdejších kamenolomů a toužil objevit dosud neobjevené. Záhadný Kosíř Ottu ovlivnil natolik, že se stal geologem. Ne však geologem klasickým. Jeho strýc Vilibald Bezdíček byl totiž uznávaným vodohospodářem a jeho bratři studovali stavařinu. Otto se tedy vydal na dráhu inženýrského geologa a stejně jako strýc se zaměřil na výstavbu přehrad. Ihned po dokončení vysokoškolského studia sledoval svůj vytčený cíl stát se zahraničním expertem. Nechtěl sedět doma a o vzdálených zemích si číst jenom v zaprášených knihách. Náhoda tomu chtěla, že právě v letech Ottova dozrávání provedl Fidel Castro na Kubě převrat a sen osobně poznat exotické prostředí Kuby se pro mladého geologa stal reálným. Okamžitě začal studovat španělštinu a protože se ve studovnách ostravské Vysoké školy báňské objevili první kubánští studenti, začal s nimi navazovat kontakty. Především však začal systematicky prohlubovat své teoretické znalosti a praktické zkušenosti – chtěl být totiž na své budoucí působení v zahraničí dobře připraven. Říká se, že když si člověk něco velmi usilovně přeje, neexistuje síla, která by zabránila, aby se i zdánlivě nedosažitelný sen uskutečnil. Otto Horský licenci zahraničního experta nakonec skutečně získal. Trvalo to však dlouhých čtrnáct let. Mladý geolog ovšem nebyl vyslán na vytouženou Kubu, nýbrž do Peru. Brány Kuby se mu otevřely až za další čtyři roky. Poprvé přistál v Havaně v roce 1978 (to mu bylo 40 let). Působil nejdříve jako hlavní poradce pro inženýrskou geologii na Ministerstvu stavebnictví v Havaně (až do roku 1982) a potom jako vedoucí československé expedice pro průzkumné práce projektu přečerpávací vodní elektrárny v pohoří Escambray. Tyto práce v terénu trvaly čtyři roky (1984 až 1988) a byly ukončeny předáním závěrečné zprávy v českém a španělském jazyce. Na stovkách stránek odborného textu bylo velmi podrobně popsáno všechno, co bude nutné udělat při výstavbě přečerpávací elektrárny Centro Cuba. Celkem 32 výtisků dvojjazyčné závěrečné zprávy naskládaných na sebe by dosahovalo výšky 36 metrů – rozměry hodné Guinessovy knihy rekordů. Realizační práce gigantické přečerpávací vodní elektrárny však byly bohužel zastaveny. Inženýr Otto Horský navštívil lokalitu budoucího vodního díla ještě v lednu 1989 se záměrem poskytnout kubánským specialistům odborné konzultace. O tom vypráví jeho kniha. V jejím úvodu Otto Horský nastínil velmi stručnou historii karibského ostrova. Do hodnocení politického vývoje po revolučním převratu v roce 1959 se však záměrně nepustil. Vždyť Otto Horský je především přírodovědcem, geologem a obdivovatelem přírodních krás a lidí z masa a kostí, bez ohledu na jejich politické názory. Jako takový si všímá nejen zajímavostí ze života prostých Kubánců, ale například i Fidela Castra a jeho bratra Ramóna (s nimiž se měl rovněž možnost setkat). Na nejvyšší místa žebříčku hodnot každé lidské bytosti staví především charakter, pracovitost a cílevědomost vedoucí krok za krokem k vytčenému cíli. Povrchní patina politických souvislostí ho nezajímá. Průzkumné dílo, které ing.Otto Horský, CSc. společně s kubánskými odborníky a s kolektivem československých expertů vykonal, je neobyčejně významné. Přestože se výstavba unikátní přečerpávací elektrárny Centro Cuba neuskutečnila, průzkumem získané odborné výsledky přispěly významně k objasnění geologické stavby pohoří Escambraye a jako takové nebudou nikdy zapomenuty. Inženýr Otto Horský znovu navštívil Kubu v roce 2002, neboť se chtěl osobně po uplynulých čtrnácti letech dovědět, co se stalo s odbornými výzkumy a zda práce celého kolektivu nebyla zbytečná. Setkal se v Havaně se starými přáteli, kteří kdysi stáli v čele stavby a dostalo se mu ujištění, že všechny podklady jsou nejen dobře archivovány, ale že se také získané zkušenosti předané před lety československými experty domácím odborníkům staly základem pro úspěšný rozvoj inženýrské geologie a geotechniky na Kubě. Bez praktických zkušeností získaných v terénu jsou geologie a geotechnika jenom pustou teorií, která by mohla (zejména v případě velkých inženýrských staveb) při ledabylém pojetí plodit chybná rozhodnutí, v jejichž důsledku by mohlo dojít k prodražení výstavby a dokonce ke vzniku životu nebezpečných rizik. Přečerpávací vodní elektrárna není přece žádným vesnickým rybníčkem, nýbrž jedním z nejnáročnějších a nejvrcholnějších inženýrských lidských děl. A tak zaznamenejme, že díky československým inženýrům vyrostla v průběhu průzkumných prací na této stavbě po boku expertů ze střední Evropy kvalitní mladá generace kubánských odborníků. To je fakt více než potěšitelný. Při poslední návštěvě ostrova v Karibiku se chtěl autor knihy „Osm roků na Kubě“ přesvědčit mimo jiné i o tom, zda vynaložené úsilí československých odborníků nezmizelo v propadlišti dějin poté, co svět zasáhly radikální změny způsobené rozpadem komunistického bloku a zejména Sovětského svazu. Chtěl také vidět a pochopit, do jaké míry se tyto změny dotkly Kuby, která se v devadesátých letech ocitla náhle bez zahraniční pomoci. Celý svět tehdy předpokládal, že se kubánský politický systém bez podpory zvenčí zhroutí. Všichni se ptali, zda bude kubánský národ v nové historické situaci ochoten obětovat těžce získanou nezávislost touze značné části obyvatelstva po vybudování laciné konzumní společnosti. Již třikrát v průběhu své historie se Kuba dostala do vleku cizích mocností. Nejprve ostrov ovládali Španělé, potom Američané a nakonec Sovětský svaz. Fidel Castro si je určitě vědom, že současný svět spěje ke globalizaci a že se nakonec ani Kuba těmto tendencím neubrání. Autor knihy „8 roků na Kubě“ pochopil, že kubánský národ nedospěje k osudovým změnám revoluční cestou. Příliš dobře poznal obyvatele největšího karibského ostrova. A také dobře ví, že Castro je natolik chytrý a prozíravý, že vládu v zemi již dávno svěřil mladým lidem, nastupující generaci a novým schopným odborníkům, kteří své krásné zemi postupně vybojují místo, jež jí na kolbišti dějin patří. Snad se to podaří uskutečnit takovým způsobem, který vyjadřuje tužby celého kubánského národa po demokracii. Těžko uvěřit, že by na této cestě nesehrála významnou roli také přirozená touha Kubánců po tom nejdůležitějším, s čím je spojena historie posledních dvou století jejich ostrova – s touhou po nezávislosti a svobodě. Kniha „Osm roků na Kubě“ autora ing.Otto Horského,CSc. vyjadřuje naději, že na této nové křižovatce dějin budou nepochybně kubánští mužové a ženy volit stranu slunce.

Červenec 2007
Milan Švihálek

DOSLOV:

První rok po naší revoluci nás Kubánci považovali za zrádce a zaprodance imperializmu. Všichni naši experti opustili postupně Kubu a jejich místa převzali ochotně poradci z jiných zemí. Na Kubě stále přetrvávalo ze strany USA embargo a trvá do dnešních dnů. Evropská Unie se stavěla a staví ke Kubě se střídavým pochopením či nepochopením. Vztahy Kuby k České republice a obráceně se ustálily na mrtvém bodě, který oživení obchodní spolupráce není zrovna příznivě nakloněn. Je to určitě škoda, ale pevně věřím, že výsledky odborné spolupráce nebudou zapomenuty. Při mé poslední návštěvě Kuby koncem roku 2002 jsem o tom byl ujištěn pracovníky Ministerstva základního průmyslu. Výsledky všech našich prací mají řádně archivované a rádi by znovu pokračovali ve spolupráci v oblasti rozvoje energetiky a vodního hospodářství.
Vzhledem ke znalosti Kuby a mentality Kubánců dostávám častokrát otázku, co se stane, až někdy Fidel Castro zemře. Nestane se nic, neboť dávno svěřil vládu do rukou mladých odborníků. A ti nebudou dělat revoluci. Byli by sami proti sobě. A nevládne ani Raul Castro. Dnes, v době Fidelovy nemoci, je jen oficielním představitelem Kuby. Dle mého názoru tato nová generace vzdělaných odborníků povede zemi pozvolna a nenásilně k tržnímu hospodářství a ke globalizaci. Vážným problémem mohou být restituce majetku a půdy, až se jednou vrátí statisíce Kubánců z exilu. Strategii embarga ze strany USA považuji v dnešní situaci za nevhodnou. Vztahy s Kubou by se měly naopak prohlubovat. Došlo by tím rychleji ke sblížení v obchodních, kulturních a sociálních vztazích a Kuba by byla lépe připravena na budoucí mezinárodní spolupráci.

V Brně 10 května 2007


Obsah knihy (El contenido del libro):

Obrazek


I.díl - Experta spasitelské poslání
Předmluva. Tvrdé začátky. Experta spasitelské poslání. Nejdříve trochu historie. Otroci a otrokáři. V počátcích revolučního boje. Boj o nezávislost. Něco o Kubáncích a jejich životě. Kuba zvítězila v boji s epidemií dengue. Kubánské doutníky. Ramón se nepodobá Fidelovi. Hemingway na Kubě. Cesta do Oriente. Poradenství v Oriente. Jak jsem byl prohlášen za mrtvého. Tomášové mají na Kubě smůlu.

Obrazek


II.díl - Centro Cuba
Úvod Kde ještě včera byli bandité. V pohoří Escambraye. Fidel v Sancti Spiritus. Jak chutná hroznýšek kubánský. Lovec chutií. Jak chutná kubánský med. Sudičky, jasnovidci a jasnovidky. Setkání se strážným andělem. Život v expedicí.Doslov.
Výběrová bibliografie prací O.Horského.
Slovo závěrem o autorovi -Milan Švihálek.

ObrazekOsm roků na Kubě
Otto Horský
Slovo o autorovi Milan Švihálek, 2007
Autor obrazu na obálce Otto Horský, 1972
Návrh obalu knihy: Otto Horský, 2007
Reprodukce obrázků – archiv autora
Výkonná redakce JUDr.Marie Brunclíková
Grafická úprava, sazba a tisk Repronis s.r.o.
Vydal Repronis, 2007 www.repronis.cz
Vydání první Ostrava
ISBN 978-80-7329-166-2
Počet stran: 178

K dostání u knihkupců:
Barvič a Novotný, Česká ul., Brno
Knihkupectví Academia, nám. Svobody, Brno
Knihkupectví B. Lekešová, Luhačovice
Internetová knihkupectví
Knihkupectví Dobrovský, Vaňkovka Brno
Knihkupectví SCAVINO, nemocnice Bohunice-Brno
Knihkupectví Dobrovský, Joštova 6, Brno
Knihkupectví Sovíčková, T.G.Masaryka, Prostějov
Akademické nakladatelství CERM VUT Brno
Česká geologická služba Klárov, Praha
Knihy Marek Měchura, Holešov

Repronis, www.repronis.cz
Na dobírku: viz kontakt, www.horsky.org


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Ohodnocení

Jaroslav Dolejší,3. 6. 2008 22:50

Je to nejkrásnější kniha o Kubě, jakou jsem kdy četl. Čtivá, objektivní. Je vidět, že autor pronikl Kubáncům až pod kůži, poznal je do všech detajlů a popsal je takové, jací jsou. Která jiná země v Latinské Americe se může pochlubit, že vymýtila negramotnost, má lékařskou péči na vysoké úrovni a typickou vlastní kulturu - hudbu, tanec, balet a vynikající sportovce.Držím jim palce a autora prosím, ať rychle napíše další knihu.

Re: Ohodnocení

Otto Horský,23. 3. 2015 22:46

Vážený pane Dolejší, vaše hodnocení mé knihy o Kubě mě opravdu těší, velice si vážím skutečnosti, že Kubu vidíte velmi objektivně. Od data vašeho hodnocení uplynulo 7 let a když se podíváte na závěr mé knihy z roku 2008, můžete zjistit, že ani v odhadu dalšího vývoje na Kubě jsem se nemýlil. Uvádím tam, že embargo USA vůči Kubě je naprosto nesmyslné a neprospěšné pro budoucí sblížení v procesu globalizace světa, která je nevyhnutelná. Nyní to říká otevřeně i prezident USA Obama a obě země hledají cestu ke sblížení. Za vaše postřehy blahopřeji. Mimochodem, napsal jsem již 14 knih a jsou uvedeny na mých webových stránkách.

Geologové na Kubě

Vidlák,13. 4. 2010 10:24

Geologové se od ostatních československých expertů na Kubě trochu odlišovali. Jejich povolání jim dávalo určitý punc nezávislosti a vyšší finanční ohodnocení jejich práce bylo zdrojem závisti v československé komunitě na Kubě. V roce 1976 si tři českoslovenští geologové na cestu cestu z Havany do Prahy přibalili dokumentaci o geologickém průzkumu Kuby a v Montrealu se spolu se svými rodinami vydali do rukou imperialistickému nepříteli. Byl z toho skandál kosmických rozměrů. Jako protiopatření si ČSA pronajaly v Montrealu odlehlou část letištního terminálu, ve kterém byli cestující při mezipřistání neprodyšně uzamčeni. Nevím, jak dlouhou toto opatření fungovalo, ale to uzavření do vedlejší prostor montrealského letiště jsem zažil v srpnu 1976.

Osm roků na Kubě

Hana Zelenková, M.D.., Ph.D,8. 1. 2008 9:56

(Hana Zelenková, M.D., Ph.D., 05. 12. 2007 18:04)
Kniha "Osm roků na Kubě" mě velmi potěšila a provází mě na mé cestě do Šanghaje. Je půvabná, čtivá, prostě senzační. Moc děkuji.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA